|
|
Palingeneze - obnovení všeho? (Matouš 19,28)
Dus, Jan A
V Matoušově verzi Ježíšova zaslíbení (Mt 19,28–30) oproti Markovi a Lukášovi chybí výslovná zmínka o přítomnosti: restituce všeho, co Ježíšovi následovníci opustili, se tak posouvá až do budoucnosti, ve které se chopí vlády spolu se Synem člověka. V zaslíbení figuruje raritní pojem „palingeneze“, jehož bližší časové a věcné určení nelze ze samotného souvětí odvodit. Zatímco v Mt 19,28 je palingeneze podle převažujícího výkladu synonymem pro budoucí obnovu veškerenstva, v Tt 3,5 (jediný další výskyt v NZ) odkazuje totéž slovo na znovuzrození některých lidí, ke kterému došlo v minulosti (při křtu). Ani nebiblická literatura nepřináší jednoznačný precedens – palingeneze bývá zasazována jak do minulosti, tak i do budoucnosti, týká se jak světa, tak i jednotlivců či skupin (Izraele). – Syntax a interpunkce řeckého souvětí ukazují, že oba výklady jsou rovnocenné: palingenezi lze vztáhnout buď (A) k následujícímu výrazu pro „usednutí (Syna člověka na trůn)“, tedy do budoucnosti, anebo (B) k předchozímu výrazu pro „následování (učedníků za Ježíšem)“, tedy do minulosti, kromě toho existuje (C) výklad otevřený. V řeckých, latinských a českých verzích ze 16. století jsou zastoupeny všechny možnosti: Erasmus interpunkčně opravuje Vulgátu (B), Beza nejprve respektuje Vulgátu (A), v anotacích však zvažuje druhé řešení (B), ve čtvrtém a pátém vydání nakonec nechává věc otevřenou (C), v dilematu mezi Vulgátou a Erasmem váhají i dva české překlady z první poloviny 16. stol. (náměšťský 1533, melantrišský 1556/57) (C), většina bratrských překladů počínaje Blahoslavem (1564) se odchyluje od Vulgáty (B), jen kralická Šestidílka (1593/94) váhá (C), v Šestidílce i v kralickém Novém zákoně z r. 1601 Bratří věnují oběma výkladům rovnocennou pozornost v poměrně rozsáhlé poznámce, která je pro svou vyváženost pěkným dokladem intelektuální otevřenosti a tolerance, podobně jako Beza připojují k výkladu (B) nový aspekt: palingeneze může znamenat obnovení celého světa díky evangeliu a prvnímu příchodu Mesiáše. – Vzhledem k dynamickému vývoji v 16. století je překvapivé, že všech deset sledovaných českých překladů z období kolem 20. století se shoduje jen na jedné variantě (A). Zdá se, že variantě (B) hrozí nespravedlivé zapomenutí. Proto si na závěr dovolujeme navrhnout nový, poněkud volnější překlad či parafrázi verše Mt 19,28 v kralickém duchu: „Amen, pravím vám, vy jste šli za mnou, když jsem přišel obnovit svět evangeliem, a až Syn člověka usedne na trůn své slávy, budete to zase vy, kdo usednete na dvanáct trůnů a budete soudit dvanáct kmenů Izraele.“
|
|
|
Výklad novozákonní perikopy M+21.1-9 optikou intertextuality a teorie recepce
Konupková, Kateřina ; Lukeš, Jiří (vedoucí práce) ; Beneš, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se věnuje problematice intertextuality v kontextu biblistiky, a to konkrétně v souvislosti s exegezí perikopy Matouš 21,1-9. Skládá se ze dvou hlavních částí. První část popisuje termín intertextuality jako takový, jeho vznik, chápání tohoto pojmu různými autory a jeho aplikaci v biblických studiích. Na představených typech intertextuality je komparativním způsobem dokázána její problematika. Tuto část popisují kapitoly 1 a 2. Druhá část se soustředí na konkrétní exegezi Matoušovy perikopy 21,1-9. Tuto část popisuje kapitola 3. Skrze biblickou exegezi jsou nastíněné intertextuální vztahy mezi Starým a Novým zákonem, k čemuž jsou využity konkrétní biblické pasáže. Mým záměrem je skrze výklad těchto biblických pasáží dokázat, jak se autor Matoušova evangelia snaží specifickým způsobem přesvědčit své čtenáře o Ježíšově mesianismu s použitím právě těchto intertextuálních metod.
|
|
| |
|
|
Antropologie Hilaria z Poitiers podle jeho komentáře ke Kázání na hoře
KAŠKA, Pavel
Práce se zabývá antropologií Hilaria z Poitiers, církevního otce ze čtvrtého století našeho letopočtu, na základě komentáře ke Kázání na hoře, což je část jeho spisu Commentarius in Matthaeum. V první části nastiňuje Hilariův život a literární činnost a zařazuje zmíněné dílo do historického kontextu. Druhá až čtvrtá část tvoří rozbor Hilariovy antropologie na základě vybrané pasáže. Poslední část se pak zaobírá srovnáním této antropologie s antropologií jiného církevního otce Řehoře z Nyssy.
|
|
|
Pokus o zhodnocení Ježíšových blahoslavenství z hlediska křesťanské etiky. Mt 5,3-12
Hlavnička, Miroslav ; Lorman, Jaroslav (vedoucí práce) ; Mašek, Vojtěch (oponent)
Bakalářská práce se zabývá výkladem textu Blahoslavenství v Matoušově evangeliu. Práce je pokusem o zhodnocení sledovaného textu z hlediska křesťanské etiky. Klade otázku po přítomnosti mravně relevantních obsahů, etických implikací, v Ježíšových Blahoslavenstvích. Ve snaze o porozumění textu se nejprve zabývá správným zacházením s biblickým textem a hermeneutikou jako úsilím o porozumění textu. V dalším kroku je za pomoci standardních výkladových komentářů provedena exegeze sledovaného textu Mt 5,3-12 a na základě vyhodnocení výkladů je stanovena teze. Práce však nezůstává jen u exegeze textu, ale pokouší se o krok směrem k teologické etice. Identifikuje blahoslavenství jako zvlášť zdůrazněné postoje. V závěrečné kapitole je připojena christologická interpretace blahoslavenství jako Ježíšova portrétu.
|
|
|
Sociálně- etické aspekty Ježíšova Kázání na hoře
Ducháč, Jakub ; Bravená, Noemi (vedoucí práce) ; Beneš, Jiří (oponent)
Diplomová práce "Sociálně-etické aspekty Ježíšova Kázání na hoře" pojednává o 5.-7. kapitole novozákonního Matoušova evangelia. Vychází z rozboru řeckého textu a směřuje k nadčasovému uchopení Ježíšových etických požadavků člověkem kterékoli, tedy i dnešní, doby. Práce balancuje na pomezí biblistiky, praktické a spirituální teologie. Velkou pozornost věnuje vztahu Ježíšových požadavků k sociálně-etickým normám starověkého židovského národa, jak jsou zachyceny především v Tóře a aktualizovány proroky. Práce odhaluje jejich těsnou vzájemnou provázanost, ale vyzdvihuje i Ježíšův přínos a originalitu, která spočívá v prvé řadě v odhalení hlubšího smyslu všech etických norem a nařízení Tóry. Práce sleduje, jak tuto intenci zachycuje Matouš ve svém evangeliu a kopíruje pořadí jeho kapitol Kázání na hoře, které vykládá s důrazem na sociálně-etické aspekty a doprovází mnoha citacemi ze Starého zákona, jež odkrývají kořeny Ježíšova učení. Diplomová práce také přibližuje některé základní přístupy k výkladu Kázání na hoře a v závěru navrhuje směr, kterým by se mohl čtenář vydat. Neopomene však také dodat, že zde máme co do činění s tajemstvím a žádné závěry ohledně probíraného tématu, nemohou být definitivní.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.